Tak jsme se opět jako loni vydali na setkání do Holic. Vyjíždíme už pátek ráno se dvěma vozy a dvěma vleky v setavě:
Dan OK1TDO, BOB OK1CDK, Ondra OK1CDJ, Ivan OK1TPW, Bure a 2 sudy piva Pernštejn.
Jedna parta jede přímo na setkání a druhá parta jede do capmu Hluboký zajistit ubytování a zaparkovat náš zázračný vysílací
stanovlek který vyrábí ruská pobočka M2. První parta zatím zajistila průjzed do areálu setkání a začala prodávat
nějaké to zboží.
První šok nastal hned u vstupu do areálu, kde po nás hned chtěli vstupné a kdybychom neukecali tu slečnu co tam byla
tak by jsme si museli visačky vyplnit sami. Nikde žádná registrace, pouze zaplatíš vstupné a jdeš. Zmizela ta perfektní
věc na holickém setkání, to že má každý visačku se značkou a jménem a že existuje seznam lidí kdo už do Holic dorazil.
Takhle nezbývalo než známé hledat a ptát se neviděli jste tady toho a tohohle.
Pak už to pokračovalo jako vždy, chodili jsme po blešáku kde se prodávali rozličné věci (většinou různý šrot). Ve sportovní
hale firem oproti létům minulím značně ubylo. Odpoledne se účastníme VKV schůzky kde nám byl předán pohár za 1. místo v MČR na VKV.
Alespoň bude večer co oslavovat.
Večer se přesouváme do autocampu hluboký, kde stojí dlouhá fronta aut. Protože
jsme se ubytovali už ráno projíždíme bez čekání. Začínáme stavět stan a začínáme chladit pivo (Pernštej 12° 30+10l). Pomalu
se začínají scházet kamarádi a známí, a tak sedíme pijeme a žvaníme o všem možném dlouho do noci.
A v sobotu ráno se nikomu nechce vstávat, nikam nepospícháme (nehodláme už nic prodávat) a tak opouštíme camp až kolem deváté
hodiny a přesouváme zpět do Holic. Tam už vřou davy lidí na bleším trhu dá se zde koupit skoro vše, ale většinou to s naším
koníčkem moc nesouvisí. Kupujeme nějaké ty krámy (přece si musím něco odvézt domů) posedáváme u kiosku pod břízkama a potkáváme další
a další známé.....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|